stylishwhiterabbit: summer is over but not in Paris.

Jak já nemám ráda, když končí něco, co mám nadevše ráda. Ať už jsou to velké konce velkých věcí, nebo drobné maličkosti. Tentokrát si myslím na to, jak krásné léto bylo a přiznávám, že i když jsem člověk, co se těší na vše co ho čeká a nemine, vždy se mi s přicházejícím podzimem zasteskne po horkých letních dnech. Tento podzim – věřím tomu – bude však jiný než včechny předchozí. Ne jen tak náhodou se totiž říká, že podzim je v Paříži nejkrásnější. ~~Alespoň Pařížané to říkají.~~
A je tomu tak. Myslím si, že se učím víc a víc tohle období mít ráda. Na sklonku léta jsem opustila Prahu a vyměnila ji za Paříž, která se koncem srpna zmítala v nesnesitelně vysokých teplotách, ale s příchodem září se vzduch pročistil prvními dešti, listí zezlátlo a první z nich už křupají pod nohama. Nejednou jsem se přistihla, jak si v duchu říkám, že teď a tady jsem na správném místě a že nejlepší období pro zamilování se do Paříže je právě září. Stále tu léto přetrvává, i když slábne, slunce barví monotónní domy do zlatavých barev a obloha se večer co večer barví zas do odstínů růžové. Klišé nad všechna klišé, ale tady si dovolím mu zcela propadnout. Jsem v tom až po uši!