Dostat se do budapešťské botanky je docela bojovka. Jen co se propletete ulicemi nejnepěknější části města, plné prazvláštních individuí a všudypřítomného nepořádku, čeká na vás u vstupu do botanky pán, co neumí ani slovo anglicky, natož když se ho snažíte se zelenou kartičkou v ruce a se slůvkem "student" přesvědčit, že chcete studentskou slevu - zatvrzele bude ukazovat na tabulku psanou maďarsky, v onom jazyce si něco povídat pro sebe a vy mu s úsměvem na rtech anglicky, rukama a nohama vysvětlujete, že opravdu nemáte forinty, ale jen ultramoderní bezkontaktní kartu (kdo by měnil tuhle prazvláštní měnu, forinty!) A když už chcete to své snažení skoro vzdát, najdete v útrobách své peněženky poslední eura. Uplatíte pána za pokladnou pětieurovkou a výměnou dostanete vstupenku. Vstupenku do zahrady, která je zas o něco jinačí než všechny botanky, které jste kdy stačili navštívit. Zahrada, založená už roku 1771, která zvenčí působí skromně, ale ve které kupodivu objevíte skleníky obřích rozměrů, kde přes okenní tabulky tropických skleníků prosvítá tlumené světlo a kde cestu lemují namísto stromů listy monster větší než jste vy sami. Kde bují bambusový háj, řvou ptáci, rostou ginkgo biloby a listy banánovníků se vám klaní vysoko nad hlavou. Tohle místo je ráj na zemi. Tedy, pokud se hrdě řadíte mezi milovníky botanických.
I wear
H&M dress
Komono sunglasses from Freshlabels
Converse sneakers
0 komentářů:
Okomentovat