stylishwhiterabbit: GROWING UP.

Za pár málo dní můj věk z krásných dvaceti nabyde zas o rok více (zamáčknu slzu a přijímám tento nezměnitelný fakt). V Americe to ze mne dělá tvora pití alkoholu způsobilého a ani u nás z toho příliš plusů neplyne, pokud zrovinka nechcete býti poslancem a zachraňovat (politický) svět. Rok co rok věřím, že s přibývajícími léty budu moudřejší a rozumnější, že budu vědět kým chci být a co v životě dělat a že po tom světě budu kráčet (sebe)jistěji. Věřím taky, že s přibývajícími léty ubyde starostí, nejistot, katastrof, válek a sporů, věčnýho akné a nesmyslných přání (momentálně si přeju svatbu ve vile Tugendhat a smečku zachráněných útulkáčů, o které bych se mohla starat), přibyde pravých přátelství, koťátek, štěňátek, životních jistot a budeme o krok blíže světovému míru. Nejspíš všechny ty malé i velké věci nesrovnají jeden dva roky a já budu i nadále po světě chodit a tropit hlouposti jak malá, chybovat a učit se, ale jsem blíž a blíž svému dospělému já. A až k tomu svému dospělému já jednou dospěju, pravděpodobně si ani tehdy nebudu připadat dostatečně dospělá.

P.S.: Za dospělý krok považuji to, že jsem si pořídila kabelku.

P.P.S.: Dobrá, dobrá... Popravdě je to batoh, co se dá nosit jako kabelka. Ještě nejsem připravená dospět.