stylishwhiterabbit: THREE DAYS IN DOLOMITI.

Výlet do Německa a Dolomit namísto Velikonoc byl tak neplánované ryze spontánní rozhodnutí, že jsme téměř ze dne na den sbalili batůžky, nechali velikonoční zajíce a malovaná vejce doma a dny volna si užili v Německu a Itálii. Dolomity znám jen zasněžené, rok co rok jsme jezdili do Dolomit lyžovat namísto typických českých Vánoc, k štědrovečerní večeři jsme mívali těstoviny, později lososa, který nám zůstal až dodnes a vánoční stromek byla ulomená větev z jehličnanu ozdobená světýlky, které táta pobalil. My jsme s bráchou byli ze špaget a Vánoc jinde než v Česku nejšťastnější.

Vidět Dolomity v jiném ročním období mě lákalo. Sbalila jsem na poslední chvíli jarní bundu a jediné tenisky, které jsem mohla zničit, a s Lenkou, Jakubem, Davidem a mým Lukášem jsme se brzy ráno vydali za hranice, abychom stačili pár zastávek po cestě do Dolomit ještě v Německu. Jakub připravil plán lokací, z nichž první jsme viděli Kochel See a Wägenbrüchsee. Časně zrána bylo Kochel See poklidným místem, nad vodou se plížil mlžný opar a nebylo slyšet nic a nikoho než kachny. Připomínalo mi Černé jezero, které je vždy takhle klidné a tajemné. O to jinačí bylo Wägenbrüchsee. Fascinuje mě, jak dokáže být příroda krok co krok jiná a překrásná - o to víc, když jsem teď zpět z Islandu a stále vstřebávám vše co jsem tam viděla.

Z Německa jsme přejeli hranice do Itálie, dojeli do Bolzana, kde jsme hodlali nocovat, a z Bolzana vyjeli do hor objevit Erdpyramiden Oberbozen. Skalní útvary, vysoko čnějící pyramidy, na jejichž vrcholku ční kulaté balvany z jiného materiálu, než jsou ony pyramidy. Je jich tu plný les a při delší procházce je můžete obejít všechny.

Po přenocování v Bolzanu jsme se dostali dál, k jezeru Karersee. To mělo neuvěřitelnou tyrkysovou barvu, ale bylo maličké - myslela jsem, že teď po zimě sníh taje a vody je dostatek, bylo tomu ale právě naopak. Od Karersee jsme došli ještě k dalšímu jezeru - alespoň jak zněly ukazatele - po tom ale nebylo památky, jen vyprahlá travnatá louka.

Přesunuli jsme se výš do hor k Pordoi Pass, vyšli na jeden z nižších vrcholků a stejně tak jsme se vydali objevit Gardena Pass, odkud byl skvělý výhled na okolní údolí a protější vrcholky Dolomit. Nejzajímavější výlet jsme si nechali na poslední den, na neděli, kdy jsme se vydali na Secedu. Tedy, zajímavým ho udělalo to, že jsme přijeli mimo sezónu a nejela lanovka. A tak jsme si Secedu, 2519 metrů vysoký vrchol Dolomit, vystoupali po svých. Zastihl nás při tom sníh a teploty v mínusu, přecházeli jsme ještě stále zasněžené sjezdovky, ale nic co bychom nezvládli. V mém a Lukášovo případě i v teniskách. ♡

Kochel See.