Užívám si každého dne. Protože každého dne z rána mě budí vycházející slunce a obloha zbarvená ne do šeda, ale do sytě modré barvy. Procházím se městem, mnohdy tak skončím na Výtoni a jdu podél řeky, usmívám se na všechno a na všechny, v takových dnech se zastavím, nastavuju tvář slunci a užívám si, že to slunko už vážně hřeje a svítí tak, až mě oslepuje. A že mi nemrznou kotníky a že je vážně teplo. Nepřestávám obdivovat město zalité do těch barev co pomalu ale jistě naznačují, že jaro už je skoro tu
(zrovna tak jako ty tulipány, co jsou k dostání na každém rohu, a co s nimi pravidelně přicházím domů nebo je nosím kamarádkám se slovy "nesu jaro! promiň že to tak dlouho trvalo!" a snažím se omluvit nejen to že už jdu zas pozdě ale i to, že na sebe to jaro nechalo fakt dlouho čekat). To město si fotím, dost často jen proto, aby fotky zmizely mezi tisíci dalšími, co v mobilu mám, čekajíc na znovuobjevení ve dnech, kdy slunce nevysvitne. Zrovna nedávno byl jeden z těch dní, kdy slunce odmítalo poskytnout mi mou pravidelnou dávku vitamínu D, a tak jsem si musela udělat radost jinak. Cestou do
Vnitroblocku, původně velice spontánní, později s cílem ochutnat kiwi limonádu a koupit si větvičky eukalyptu, kterými jsem si chtěla ozdobit byt. Ale o pár dní později se zas sluním, s tváří nastavenou slunci, a je mi jasné, že jaro je tu. A tak se těším, až definitivně odhodím svůj zimní kabát. Až budou stromy kvést a pole se budou zelenat. Až popadnu jen levisku a conversky a nebude mě trápit, že by mi snad měly mrznout uši a kotníky. Těším se, až tulipány budou kvést nejen ve váze, ale i na zahradě. Těším se, až bude tahle zima definitivně za námi a ta další v nedohlednu. A těším se, až budu za týden sedět v letadle
(a pozorovat mraky ze druhé strany!), abych na chvíli přeskočila jaro a dala si rovnou léto. ♡
I wear
H&M sneakers, beige vest, pants and nude top
wool coat from Mango
Tezenis socks
Těším se s tebou. Na jaro. Až přijde. Třeba mě vytáhne dřív z postele a já nebudu muset dobíhat autobus jako teď každé ráno :D.
OdpovědětVymazatKaro
http://inkpotstories.com/
Každoročně v toto období, kdy se každý den probouzím naplněna nadějí, že už budou chodníky suché a obloha vymetená, aby se na ní vešlo sluníčko, tahám ze skříně kalhoty naprosto pokryté barevnými kvítky. Přivolávám s nimi jaro. Jsou trhlé, na mne až moc barevné, ale nikdy na ně nezapomenu. Je to jaro a ono přijde :)
OdpovědětVymazat