JEDEN KRÁLÍKŮV ROK.

Jeden rok. To je dvanáct měsíců, dvaapadesát týdnů,  tři sta pětašedesát dní, osm tisíc sedm set šedesát šest hodin, pět set dvacet pět tisíc devět set šedesát minut, jedenatřicet milionů pět set padesát sedm tisíc šest set sekund a dokonce tři celé sto padesát šest krát deset na desátou milisekund.

Pro mne jsou to čísla tak vysoká, že si jen těžko představím, co se pod nimi skrývá. Ale když tahle čísla aplikuji na jeden rok existence králíka, hned mám ohledně čísel jasno. Králíkovi je jeden rok. Jeden rok, jehož první dny se cítil být docela nemehlo, našlapoval nejistými krůčky a měl spoustu otázek a žádné odpovědi. Měl ale své sny a den co den je kousek po kousku proměňoval v plány. A jen co své plány uskutečnil, začaly se dít věci. Nevěděl, že za rok bude zrovna tady, na tomto místě. 

Za rok blogování jsem měla možnost poznat spoustu úžasných inspirativních lidí, cestovat doma i za hranicemi. Mé plány vytvořit blog s kvalitními fotografiemi byly možná zpočátku šílené, ale o rok později jsem kde jsem a stojím si hrdě za tím, že ani jedna fotka není kradená a vše si vytváříme sami. Od prvního písmene do poslední tečky, celičký blog. Asi bych nedokázala dojít až sem bez lidí, kteří mi dokážou pomáhat s realizováním mých zdánlivě nemožných plánů (d ě k u j u).

Když se někde potkáme, a teď mluvím přímo k vám, kdo králíka čtete, často se mě vyptáváte. Jak založit blog, co dělat pro to, aby byl hezký. Jak na fotky, jak na spolupráce. Vždy lehce znejistím, protože se stále považuji za nováčka, nezkušence a za někoho, kdo byl ve správný čas na správném místě. Snažím se vám vždy poradit, předat to, co vše si králík už vyzkoušel a prožil. Nemyslím si, že jsem po jednom roce udělala díru do světa, a to ani do toho bloggerského. Jedno je ale jisté. Nikdy bych nikoho z vás neodrazovala od toho, aby s blogováním začal. 

Já jsem se odhodlávala spoustu času. Když jsem blog zakládala, chtěla jsem něco dokázat. Nemyslím tím lidem kolem sebe. Chtěla jsem dokázat sama sobě, že zvládnu víc než jen denně vysedávat ve škole, ve které nevynikám ani v matematice, ani ve vědách. Kdo ví, kde bych teď bez králíka byla. Možná bych chodila brigádničit na třísměnný provoz do továrny, možná bych se ukrutně nudila a možná bych teď byla vzornou studentkou. Ale já jsem se rozhodla být stylovým králíkem a vím, že to bylo to nejlepší rozhodnutí celého mého kratičkého života.

Dělejte to, co vás baví. Odhodláváte se k nějakému životnímu kroku? Udělejte to. Vykročte, a to hned. A kdybyste přece jen chtěli trochu popostrčit, kontaktujte bílého králíka.

A za mne už jen jedno ohromné DĚKUJU. Bez vás by králík nebyl tím, kým je. Díky za každý komentář, mail i setkání. Vy jste ti, díky kterým jsou králíkovy kroky stále jistější a jistější.

Pac a tlapku, N.

modrý, bílý overal - H&M

 stříbrné, zlaté hodinky - Komono / Freshlabels

balónková písmena - Typoland

www.lukasneasi.com