KRÁLÍK STRAŠPYTEL

Králík je strašpytel. Ustrašánek. Bojánek. Posera. Nemá často odvahu a někdy dostane dokonce i strach. Skolí ho drobné maličkosti (hmyzáci, slimáci a všelijaká havěť), i velká rozhodnutí, kterých se králík bojí jako čert kříže. Ve výhradně mužských kolektivech (protože my ženy takto nemluvíme!) by se povídalo, že králík na to nemá koule nebo (odpusťte,) že je králík podělanej až za ušima. Tak jako tak - šeptá se v kuluárech, že je největším ustrašencem, co kdy spatřil světlo světa. A já to teď přiznám. Servíruji vám na stříbrném podnosu přímo před vaše zraky králíkovu bojácnost.

1. Vyrůstala jsem na vsi. Chodila jsem na dobrovolný hasiče a chvilku i skautovala. Jezdila jsem na vodu, spávala pod širákem. Ale nic mě nepřiměje, abych po tom všem neběsnila, když vidím pavouka. Stačí sebemenší osminožec, a já jsem v tu chvíli v bezpečné vzdálenosti několika metrů od predátora. Když si dovoluje, schytá to knížkou. Jinak bych ani mouše neublížila, ale jakmile vidím pavouka, stává se ze mne lovec. Mám strach ze slepic (alektorofobie). Nemám ráda slimáky a všelijakou další havěť. Strach se vytratí, když mi půjčíte něco čtyřnohého s kožíškem k pomazlení. 

2. Bojím se hloubek. Ve výškách jsem hrdina, vylezu kamkoliv. S hloubkami je to něco jiného. Musím vždy vědět, co je pode mnou. Žádné rybníky a přehrady, chvála bazénům! Krůček po krůčku se snažím onoho strachu zbavovat, vyjíždím k lomům a jezerům a hloubkám jsem blíž a blíž.

3. Děsí mě velká seskupení lidí. Necítím se dobře mezi lidmi v metru, na velkých koncertech. Nejvíc se děsím toho, že bych snad měla před těmi lidmi mluvit. Léta v dramaťáku pomohla, ale ne zas tak moc, abych se mezi lidmi cítila jak ryba ve vodě.

4. Bojím se  r e b e l o v a t.  Na kdovíjaké rebélie mě neužije. Asi bych svýmu klukovi nepředvedla striptýz, jsem taková stydlivka, že se i bez podprsenky (totiž vlastně na těchhle fotkách) cítím, jako bych páchala kdovíjakou výtržnost. Myslím, že i kdybych byla od hlavy k patě oblečená v latexu, nebyla bych sexy, ale jen milá a roztomilá. Jakmile jde o něco vyzývavějšího, než je červená rtěnka, dostávám se na tenký led a připadám si spíš k smíchu, než jako lvice salónů. 

5. Jen tak se asi neodhodlám k tetování, ale spoustu dní si na něj pomýšlím. Kdybych nebyla takový strašpytel, už bych dávno jedno takové měla. A nebo dvě. Ale.. již brzy! Čestný slovo. Stejně tak se ne a ne odhodlat ke kraťoučkým vlasům. I když jsou tak chic! Taková změna vyžaduje velká rozmýšlení, a to není jen tak, vážení! Nic pro bojánky, strašpytly a ustrašánky. 

A čeho se bojíte vy?

sukně - Odivi/Locallabels

prsten - Janja Prokić/Harddecore

hodinky - Komono/Freshlabels

tílko - H&M

boty - Zara