ZNAČKA: NENOSITELNÉ

Věci ve svém šatníku rozděluji zásadně do dvou sekcí. Nositelné a nenositelné. Že jste očekávali něco originálnějšího? Tak dobrá. Trochu to vysvětlím.

Jsem z maloměsta. Znáte tu každého druhého a koho ne osobně, o tom jste alespoň slyšeli. Lidé ví kde bydlíte, kde pracují vaši rodiče, možná ví i co jste si dali k obědu, protože vás ráno potkali v obchoďáku u kasy. Vidí co za oblečení máte na sobě jiného, vyčnívajícího a hodnotí to často spíš negativně, než s úsměvem a nadsázkou. Tohle je má realita.

Dřív jsem si to brala hodně osobně. Rozhodilo mě, když se kluci posměšně dívali na mé roztrhané levisky a vytahaný svetr. Ve světě to letělo, ale u nás jsem byla mimo místní škatulky. Od doby co jsem stylovým králíkem se na to dívám jinak. Před lidmi vás omlouvá to, že jste prostě jiný, protože jste blogger. Ve školní dny nosím pohodlné kalhoty a vzorované košile, to je má sekce "nositelné". Když jedu do velkoměsta, to můj šatník ožívá - vydávám se totiž hledat do sekce "nenositelné" - té, ve které hledám mnohem méně častěji, ale o to raději. Odložené věci, které jsou mými nejoblíbenějšími, ale jejich čas přichází jen velmi zřídka.

A tak vám představuji svůj úžasný kabát/sako/kdovíco. Už si vysloužil pár štiplavých otázek, ostatně jako to růžové psaníčko. Je jednoduchý, růžový, velký tak, že se v něm celá schovám. Věc přesně pro králíka. Zkombinovala jsem ho s šedým overalem. Že většina mužů módě nerozumí? Ten overal mi vybral můj muž. A kdybych si ten overal tenkrát nekoupila, dost bych litovala. Třeba teď, kdybych neměla s čím sladit ten velký růžový kabát..

psaníčko, overal - H&M

boty - Marks & Spencer

hodinky - Komono (Freshlabels)